KŮŽE A JEJÍ PROMĚNY BĚHEM NAŠEHO ŽIVOTA

Plocha kůže u dospělého jedince představuje přibližně 1,5 až 2m2 v závislosti na proporcích člověka. Asi 11% z ní pokrývá hlavu a krk, 30% trup, 23% horní a 36% dolní končetiny. Kůže novorozence zabírá jen o málo více než 0,25m2. Avšak poměry jejích hmotností se enormně liší. U novorozence je třikrát rozsáhlejší než u dospělého člověka. Hmotnost kůže představuje přibližně 13 až 20% tělesné hmotnosti člověka, tento údaj závisí na proporcích jedince. Je pozoruhodné, že zatímco pleť představuje jen 3,3% z celkové plochy kůže dospělého člověka, výrobky určené k ošetření pleti tvoří více než 20% sortimentní nabídky většiny výrobců kosmetiky.

Pokožka je nejsvrchnější vrstvou kůže, tedy tou, která přichází do styku s okolním světem a tou, kterou můžeme vidět. Je velmi tenká a tím i lehce zranitelná. V průměru má tloušťku 2mm, ale podle lokalizace se mění. Kolébky od 0,11mm až do 4 až 6mm. Také závisí na genetických předpokladech, rasy, věku, pohlaví, okolním životním prostředí, naší životosprávě, resp. profese, kterou zastáváme. Tenký typ pokožky je lokalizován na obličeji a dekoltu, střední typ na zádech, krku a trupu, zatímco hrubý typ na dlaních a chodidlech. Povrch kůže není hladký, pyšní se mělkými rýhami, které vytvářejí kožní políčka ve formě trojúhelníků a kosočtverců; drobná ústí různých žláz. Celý povrch našeho těla je pokryt ochlupením s výjimkou dlaní, chodidel a rtů, ostatní části vlasy a hrubším ochlupením. Nezapomeneme ani na nehty, které zkrášlují konečky prstů a jsou stejného původu jako vlasy.

Během našich životů se charakter kůže neustále mění a stárne spolu s majitelem. Tyto projevy závisí na mnoha aspektech, jako např. od naší životosprávy, environmentu a podnebí ve kterém žijeme, od psychického, fyzického a zdravotního stavu, nezanedbatelné jsou také dědičné dispozice a způsob péče. O vzhledu naší kůže se rozhoduje od raného dětství, většinou to však podceňujeme.

Dětská kůže má svá specifika, nepředstavuje zjednodušenou verzi kůže dospělého jedince.

U donošených zdravých novorozenců je kůže měkká s vráskami, pokrytá mastnou žlutobílou hmotou /lat. vernix caseosa/, která se skládá z mazu a deskvamovaných buněk. Po jejím odstranění se kůže novorozenců fyziologicky více ošupuje. Toto ošupování vrcholí koncem prvního týdne. Větší šupiny a popraskaná kůže však mohou signalizovat i poruchy rohovatění. Cévní systém a termoregulační mechanismy nejsou u novorozenců ještě plně vyvinuty. Krátce po narození děťátka se zjeví na povrchu kůže červeně zabarvené části /erytém/, které jsou způsobeny zánětem a trvají jen několik hodin. Po jejich vymizení často vystupuje krajkovité prosvítání rozšířených cév/lat. livedo reticularis/, které se zvýrazňují vlivem chladu. Kromě výše uvedených se mohou vyskytovat i edémy na dorzálních plochách rukou a nohou. V důsledku zvýšené bilirubinemie bývá od druhého dne kůže ikterická /lat. icterus neonatorum/ s maximem změn do 4. dne. Pigmentace je snížena, ale některé oblasti (areola mammae, linea alba, scrotum) mohou být tmavší pigmentované. Vlasový porost plodu /Lanugo/ je nahrazen jemnými chloupky. Nehty jsou vyvinuty, přerůstají okraj lůžka. Kůže nedonošených dětí je jemnější, průsvitnější, hladší a bez vrásek. Často přetrvává lanugo. Prsní bradavky jsou menší, prsní žlázy se nedají nahmatat, rozdíly v pigmentaci nejsou mírné. Nehty nedosahují okraj lůžka.

Skladbou se liší kůže novorozenců a kojenců od kůže dospělých tím, že keratinocyty jsou polygonální a přibližně stejně velké, Stratum corneum je tenčí. Kolagenová vlákna tvoří přibližně 90% všech formovaných složek vaziva, jsou jemnější as přibývajícím věkem se stávají méně rozpustnými. Elastická vlákna jsou přítomna ve větším množství a uspořádána jiným způsobem a pravděpodobně i kvalitou se liší od elastických vláken kůže dospělých. Větší elastičnost dětské kůže je podmíněna spíše touto odlišnou kvalitou než jejich množstvím. Základní hmota obsahuje více kyseliny hyaluronové. Fibrocyty jsou početnější. Po narození jsou vlasy a obočí vyvinuty, ale 80 % vlasových folikulů je v klidové fázi. V prvních týdnech po narození vlasy postupně vypadávají a nahrazují se novými. Kožní cévy nejsou zcela vyvinuty v prvních dnech života; zejména subpapilární síť nabývá definitivní podoby až ve 4. měsíci věku.

Pokožka kojenců a batolat při doteku připomíná sametově hebký povrch broskve. S výjimkou kůže novorozenců je také výborně hydratovaná. Obsahuje více než 80% vody, proto je více náchylná ke vzniku edémů a mokvání. Přes tenkou vrstvu pokožky ze škáry prosvítají krevní vlásečnice a zbarvují ji do růžova. Systém melaninové ochrany pokožky je ve stádiu vývoje a tvorba pigmentu je snížena, proto je kůže citlivější na sluneční záření. Avšak dětská pokožka a její obranyschopnost je teprve ve stádiu vývoje a je mnohem náchylnější k projevům vnějšího prostředí, tím pádem i reaktivnější a zranitelnější. Z tohoto důvodu jsou na jejím povrchu častěji patrné bakteriální infekce a záněty. Kůže obsahuje málo podkožního tuku, přičemž spojení pokožky se semší ještě není pevné. Rohovina je tenká a málo odolná, řídká a nesouvislá. Při neúměrném tlaku a tření mohou vzniknout otlaky i puchýře. Nešetrné zacházení s ní jako drsné utírání a čištění, odírání kůže o plenku a kůže o kůži při pohybech způsobují tzn. dermatitidu z odření.

Snížena je i neutralizační schopnost kůže, z čehož vyplývá snazší poškození alkáliemi (např. mýdlo, voda z vodovodu, zbytky pracích prostředků ve tkaninách). Na místech neustále drážděných agresivní močí a stolicí vzniká tvz. plenková dermatitida. Tato kožní onemocnění postihují cca 50% dětí nejvýše mezi 9. až 12. měsícem. Pokožka se stává červenou, šupinatou, křehkou a svědivou. Onemocnění zhoršují dráždivé látky. Těžší stadium se považuje za onemocnění atopickou dermatitidou s různorodými ekzematickými projevy. V teplém prostředí se daří zejména kvasinkám, které jsou původci bolestivých opruzenin. Postiženými bývají ohybové lokality pod koleny, v loketních jamkách, na zápěstích, na krku a obličeji, očních víčkách a kolem očí, kolem kotníků. Není neobvyklé, že si dítě postižená místa škrábe, čímž přispívá ke vzniku a rozšiřování dalších ran. Postižení se nesmí zanedbávat a potřebuje přiměřené ošetření, v opačném případě může přetrvávat celý dětský věk až do dospělosti.

Kožní film je slabý i během předškolního a raného školního věku. S postupným vyzráváním imunitního systému souvisí odlišný průběh některých chorob (např. tuberkulóza), ale také mnohé nemoci s nejasnou etymologií probíhají u dětí jiným způsobem než u dospělých (např. psoriáza). Některé klinické formy bakteriálních a kvasinkových chorob se vyskytují pouze u dětí.

 

Komedony jsou zablokovány vývody mazových žláz. Mohou být otevřeny či uzavřeny rohovinou. I ty z nás, které nemají vážnější problémy s pokožkou, bojují často s nepříjemnými ucpanými póry a komedony. Černé tečky se nejčastěji vyskytují na nose, čele a bradě, ale nejednou i na tvářích. Jsou kosmetickým problémem, který dlouhodobě přetrvává bez ohledu na to, jak poctivě se čistí pleť, ne však onemocněním. Esteticky působí rušivě, ale při správném ošetřování pokožky může puberťák projít tímto obdobím bez následků na kůži. Stále se říká, že z "vyrážek" vyrosteme, avšak je to jen částečná pravda. Jelikož produkovaný maz nemůže volně opustit póry a přitom je i rájem pro hnisotvorné bakterie, komedony se snadno zapálí. Pokud se z "osamělých" komedonů stávají výsevy a následně zahnisají, ošetření by měl provádět dermatolog. Důvod je prostý, z komedomů se snadno mohou vyvinout ložiska akné.

Akné patří mezi nejčastější kožní choroby. V pubertě se s různou intenzitou vyskytuje téměř u každého přibližně kolem 15. roku, obvykle však po 20. roce spontánně vymizí. Někdy přetrvává až do 30. roku, případně doprovází svého majitele až do stáří. Čím dříve se akné projeví, tím vážnější je jeho rozsah a obvykle i průběh. Akné je multifaktorální zánětlivé onemocnění mazových žláz a vlasových folikulů, které se projevuje v lokalitách s největším počtem mazových žláz (v tzv. seboreických oblastech), tedy na obličeji a na horní části hrudníku. Může však postihovat i ramena a celá záda. Akné se projevuje ve formě komedonů (uhrů), tlamek (červených vyrážek), pustulí (hnisavých vyrážek), bolestivých uzlových cyst a konglobované (nejtěžší stadium). Onemocnění přetrvává většinou několik let. Neléčené nebo nesprávně léčené akné může na kůži zanechat jizvy.

Mezi hlavní faktory pro vznik akné patří genetická predispozice, porušené rohovatění buněk, extrémně zvýšená produkce mazu, hormonální vlivy a bakteriální osídlení kůže, ale i překyselení a jiné onemocnění žaludku. Zvýšená produkce kožního mazu úzce souvisí s kolísáním hladin pohlavních hormonů, především testosteronu. Akné vzniká ze směsi mazu a zrohovatělých buněk, které vede k tvorbě nezánětlivých uhrů, komedonů. Pod vlivem další androgenní stimulace mazové žlázy se vytváří vhodné prostředí pro množení bakterie Propionibacterium acnes. Tato bakterie generuje prozánětlivé molekuly a tak se objevují jeho zánětlivé formy, zanícené až hnisavé vyrážky a uzly. Všechny tyto procesy ovlivňují tvorbu mikrokomedonů, které jsou základem vývoje všech projevů akné. Právě mikrokomedon je předchůdcem všech typů klinických projevů akné. Postupné hromadění produkovaného mazu v uzavřené dutině vlasového váčku vede k jeho zvětšování a ke vzniku prvního, nezánětlivého komedonu.

Otevřené komedony o průměru 1 až 5mm, mají rozšířená ústí a jeví se jako černé body na úrovni kůže, nebo mírně vyvýšené nad úroveň kůže. Otevřené komedony mohou ustoupit i spontánně po uvolnění svého obsahu na povrch kůže. Pokud k tomu nedojde, mohou se z nich vyvinout zánětlivé projevy akné. Uzavřené komedony mají ústí pouhým okem neviditelné. Jeví se jako tuhé, drobné vyvýšeninky bělavé barvy o průměru 1 až 5 mm. Postupnou akumulací mazu se komedon zvětšuje, až nakonec praskne, čímž se obsah uvolní do okolní tkáně a tak způsobí zánětlivou reakci. Při povrchovém procesu se vyvíjí hnisavá vyrážka bělavé barvy s červeným zánětlivým okolím. Při zánětlivém procesu v hlubších vrstvách kůže vzniká tuhá vyrážka červené barvy, o průměru do 1 cm, vystupující nad úroveň okolní kůže. Projevy povrchové formy akné se obvykle hojí bez jizev.

Většina z nás však je majitelem pokožky méně či více odklánějící se od ideálu. Typ pleti se vyprofiluje v období vývojově dospělé kůže, avšak v průběhu dalšího období se může měnit.
Vzhled pokožky závisí na několika vnitřních a vnějších faktorech. Dočasně se mění vlivem zdravotních, psychosociálních, metabolických i hormonálních výkyvů. U žen se to projevuje zejména 2 až 4 dny před menstruací nebo během těhotenství. Roční období, změna životního stylu a klimatu, alergie na potraviny či kosmetiku také na jistou dobu ovlivní její vzezření. Po odeznění těchto vlivů se však kůže upraví do původní podoby bez zjevných následků. Po jisté individuální dlouhé době však na vzhledu pokožky již nastávají stále zřetelnější a nezvratné změny v podobě projevů stárnutí.

Časové období, během kterého si kůže každého z nás zachovává svůj neměnný vzezření, závisí na několika faktorech, jako kde se nachází na těle, ale také na pohlaví, rasě a fototypu či genetické predispozice. Na druhé straně nezanedbatelnými faktory jsou i životní styl a okolní životní prostředí, náš zdravotní stav a v neposlední řadě kosmetická péče, kterou dopřejeme naší pokožce. Je dokázáno, že oděvem chráněná místa stárnou pomaleji než odkrytá. Nejrychleji stárne právě pleť, pokožka na krku a dekoltu, na zádech dlaní a to tím více, čím jsou mazové žlázy méně činné a pokožka tenčí. Také světlá pokožka stárne rychleji než tmavší.

Od jistého věku jsou na vzhledu kůže stále zřetelnější nevratné změny. V období po 30. a kolem 40. roku života se zpomalí látková přeměna, sníží se produkce hormonů a v závislosti na péči a životním stylu se každou další dekádu snižuje přibližně o 10%. Keratinocyty, jakož i ostatní buňky organismu, se rozmnožují zpomaleně. Jedními z viníků jsou právě volné radikály. Fibroblasty v škáře jsou stále více postiženy jejich škodlivými účinky, snižuje se produkce kolagenu, elastinu a kyseliny hyaluronové. Poškozené buňky a struktura kůže nestačí regenerovat, snižuje se obranyschopnost trojboje pokožky a tím se zvyšuje průnik škodlivin. Kůže postupně stárne, čehož počátečními projevy jsou právě vrásky. Ty se projevují méně či více hlubokými rýhami na povrchu pokožky. Pokožku s vráskou uchopíme mezi dva prsty a natáhneme. Pokud téměř zmizí, je pouze povrchová, s takovou ještě dokážou adekvátní kosmetické výrobky a každodenní péči zatočit. Pokud je však hluboká, jí pomohou už jen lékařské a esteticko-plastické zákroky.

První vrásky se začínají vytvářet již na začátku druhé dekády života, tedy v období puberty jako předchůdci mimických vrásek. Jsou to teprve jemné čáročky, které jen letmo spatříme, ale jsou už na světě a čekají na své zviditelnění. Pouhým okem viditelné první vrásky se objevují v různém věku v závislosti na různých genetických i vnějších a jiných vlivech. Ženám se suchou pokožkou se začínají zvýrazňovat vrásky již ve věku 20 až 25 let, zatímco majitelkám smíšené a mastné pokožky ve věku 25 až 30 let. Muži jsou výherci, projevy stárnutí u nich se prokazují jen mnohem později.

Mimické vrásky jsou důsledkem mimiky osmnácti obličejových svalů. Denně provedou i třicet tisíc pohybů, asi proto je nazýváme vrásky dynamické. Pleť se natáhne a znovu uvolní. Mladší pokožka se s tím vypořádává bez problémů, ale časté mračení, krčení čela či špulení rtů se stávají hrozbou pro uchování krásy. První mimické vrásky se objevují kolem často používaných obličejových svalů. Většinou je to v okolí očí. Na těchto místech obličeje se původně pružná vlákna elastinu opakovaným stahováním a roztahováním unaví a ztrácejí svoji schopnost navrátit se do přirozené podoby. Ztrácí se svalový tonus. Zpočátku vznikne jemný, později však stále výraznější převis přílišné kůže a v jeho údolí vráska. A takto původně mizející vrásky, které zřetelně vystupují jen při určitých projevech, se fixují a stávají trvalými. Typické jsou drobné vějířovité vrásky u vnějšího koutku oka, dlouhá vráska také zakončená vějířkem pod spodním víčkem, vrásky chmuření v dolní linii čela mezi obočím a také vrásky údivu na čele. Naše tvář ve zralém věku pak vysílá naši nejčastější náladu i životosprávu.

Vznik vrásek druhého typu má jinou příčinu. Důsledkem klesající hladiny hormonů se postupně snižuje aktivita buněk a zárodečné buňky začínají degenerovat. Síť kolagenových a elastických vláken ve škáře ztrácí svoji funkci a rovnoměrnost. Až do menopauzy zůstává obsah kolagenu víceméně stabilní, ale jeho množství se pomalu snižuje přibližně o 5% ročně. Tak se kontury obličeje stávají unavenějšími a vrásečky se mění na vrásky. V podkoží se zužují krevní cesty, zhoršuje se prokrvení. Tonizující vliv hormonů na cévní stěny slábne, a tak pleť stárne a uvadne, stále více ochabuje, nedokáže odolávat gravitaci a vznikají statické vrásky. S přibývajícími léty se stále více prohlubují původně zanedbatelné nosní perní rýhy po obou stranách nosu a zejména u kuřáků kolmé vrásky nad horním rtem. Počet vzniku statických vrásek závisí na tom, jak pečujeme o pleť během života. Ale tyto vrásky mohou být i projevem předčasného stárnutí zejména vlivem nadměrného stresu či vystavování pokožky slunečnímu záření.

Dalším projevem této věkové kategorie je také snížení množství vody v pokožce. Po 35. roce mazové žlázy produkují už jen asi 2/3 a ve věku kolem 45 let už jen 1/2 množství mazu v porovnání s obdobím dospělé kůže. Slábnoucí činnost mazových žláz zapříčiňuje nedostatek kožního filmu a tím i sníženou ochranu před únikem vzácné vázané vody. Zpočátku můžeme zpozorovat ochabnutí kůže jen na obličeji a krku, ale postupně i na dekoltu, rukou a jinde. Později se z přebytku volné kůže vytvářejí kožní záhyby. Evidentní jsou změny na mimořádně namáhaných očních víčkách.

Nepříjemnosti nám mohou způsobit i kruhy pod očima. Mohou za to dědičné predispozice a nedostatečná cirkulace krve a lymfy. Stav zhoršuje špatná životospráva, nedostatek spánku a také chudokrevnost, stres a únava, nemoci a nedostatečné vylučování toxických látek z organismu. U někoho se vytvářejí nevzhledné otoky očního okolí a víček. K nim přispívá kromě uvedených vlivů i dlouhý pobyt v nevětrané místnosti, kouření, alkohol, zažívací potíže a nízký krevní tlak. Váčky pod očima vznikají v důsledku snížené funkčnosti lymfatických cévek. Na zádech rukou se kůže ztenčuje a zvýrazňují se namodralé žíly. Typické je také nepravidelné rohovatění. Nežádoucí změny nastávají i ve vlasech, ve struktuře nehtů a zubů, v rozložení tuku v obličeji a těle a v celé kosterní soustavě.

Nepříznivé projevy stárnutí můžeme zmírnit vhodně zvolenou kosmetikou, jejíž hlavní funkcí je stimulovat životaschopné buňky a doplňovat jim chybějící aktivní látky, chránit pokožku před vysušováním a škodlivými vnějšími vlivy. Kosmetickou péči potřebujeme v tomto věku zintenzivnit a doplnit s ohledem na osobitosti zralé kůže. Jednoduché ošetřování povrchových vrstev je již nedostatečné, kůže potřebuje přísun účinných aktivních látek i do hlubších vrstev. I při zralé pleti nadále rozlišujeme, zda se jedná a suchý, smíšený a jiné typy, zda je citlivá a navíc ochablá a vystresovaná, nepravidelně pigmentovaná, příliš ztenčená, atp. Mastná pleť nebo pleť se sklonem k tvorbě akné jsou v tomto věku již ojedinělými případy.

Při udržování naší krásy pokračujeme v pravidelné hygieně a odličování kvalitními a zároveň šetrnými přípravky. Hloubkové čištění zralé pokožky suššího typu většinou již není zapotřebí. Při večerním čištění volíme bezalkoholové čistící pleťové vody a tonika, nejlépe však poslouží právě pleťová mléka a fluidy. Použití peelingu při vlastním ošetření má své osobitosti. Vhodnější je svěřit se do rukou odborníků. Večerní čištění je ideálním časem na zbavení se nežádoucích chloupků v okolí obočí, nad horním rtem či na bradě z důvodu, že pokožce poskytneme čas na uklidnění. K rannímu čištění zralé pokožky postačí bezalkoholové tonikum, hydrolát, bylinný odvar či minerální voda. Právě minerální vody a hydroláty jsou výborným řešením pro doplňování vláhy formou postřiku ve dne. Večernímu ošetření věnujme zvláštní pozornost. Během spánku probíhá regenerační proces, proto je noc ideálním časem pro podporu slábnoucí aktivity zárodečných buněk zralé kůže. Prospěšné jsou výživné a revitalizační přípravky s obsahem kvalitních aditiv, jako jsou beta-karoten, pantenol, koenzym Q10, fytostestrogeny, kinetin či retinol. Účinná je i kyselina retinová, která však je povolena pouze v dermatologických přípravcích, kvůli její nadměrné dráždící schopnosti.

Nezbytné je, aby se tyto biologicky účinné látky dostaly k živým keratinocytům. Osvědčenými dopravci jsou lipozomy, tekuté krystaly a jim podobné látky. Jelikož i potní žlázy ztrácejí na aktivitě, je třeba ošetření přípravky, které doplní složky přirozeného hydratačního faktoru a lipidy. Výborné jsou emulze typu voda v oleji, přitom gelové výrobky zralou pokožku suchého typu stahují a dehydratují. Vedle hydratačních přípravků se osvědčily výrobky s obsahem kvalitních kosmetických olejů nebo oleje samy, jako jsou například oleje amarantový, avokádový, brutnákový, hroznový, rýžový, klíčkový, kukuřičný či pšeničný, malinový, makadamiový, olivový, pupalkový, rakytníkový, sezamový a sózový. Pokožce prospějí také přípravky s vysokým obsahem bambuckého másla, jojobovým i mandlovým voskem, skvalenem a skvalanem, ceramidy, sfinglipidy, cholesterolem, fytosteroly, lipofilními vitamíny a antioxidanty. Nezapomínejme ani na UV ochranu ve dne. Volme si vhodné výrobky s minimálním UV filtrem hodnoty 15. Přípravky s obsahem UV filtrů však večer nepoužívejme. Zvláštní péči věnujme pokožce kolem očí a úst a nezanedbávejme ani naše ruce, krk a dekolt.

Hloubkové ošetření v pohodlí domova si dopřejme minimálně jednou týdně. Mechanický peeling pleti již zanedbejme a vsaďme na vhodnější alternativy jako je chemický či enzymatický peeling u kosmetičky. Na očištěnou pleť, krk a dekolt nanesme revitalizační či liftingovou masku a nezapomínejme ani v tomto případě na tenkou kůži v oblasti očí. Výborně poslouží i oční obklady z odvaru měsíčku lékařského, přesličky rolní, černého či zeleného čaje. U citlivé pokožky bylinné odvary volme opatrně a předem vyzkoušejme toleranci pleti na boční partii krku. K eliminaci tmavých kruhů pod očima neodmyslitelně přispívá jemná masáž mandlovým olejem, obklady z výluhu březových listů, očíanky rostkové nebo výtažek z okurky. Prospěšné je konzumovat zeleninu a ovoce tmavě červené a tmavě zelené barvy a tím zvýšit příjem železa. Ti, které potrápí i otoky a váčky pod očima, ať nezanedbávají správný pitný režim. Na trhu jsou také dostupné speciální chladivé gely, krémy a tyčinky pro unavené oční okolí s obsahem escinu, manganu, hydrolyzovaných bílkovin zejména ze sóji a rýže. Buďte vynalézaví a využijte suroviny z chladničky i spíže. Jako enzymatický peeling poslouží rozmačkaná dužina papáje či bobulového ovoce. Výborná je zakysaná smetana či jogurt utřený s vaječným žloutkem a medem či maska z avokádové kaše.

Hloubkové ošetření v kosmetickém salonu si dopřejte alespoň jednou měsíčně. Komplexní ošetření kvalitní kosmetikou s důrazem na masáž obličeje a očního okolí, hloubkově působící pleťová maska a hlavně doba relaxace jsou nezbytnou péčí o zralou pleť.

Zaujalo vás toto téma a toužíte se o něm dozvědět ještě víc?
Pro všechny poznání chtivých Soaphoristů nabízíme také výběr dalších výživných zahraničních zdrojů souvisejících s obsahem článku:
- Newborn Skin 101
- Five life hacks for healthy skin
- 6 Anti-Aging Tips That’ll Transform Your Beauty Routine