en
POD POVRCHEM POKOŽKY
POD POVRCHEM POKOŽKY
Kůže tvoří ochranný obal našeho těla, ale plní také řadu dalších nezastupitelných funkcí. Na jejím povrchu se nachází pokožka, která přichází do kontaktu s okolním světem. Co se však skýtá pod ní a jak tyto hlubší vrstvy ovlivňují náš vzhled?
ZAMŠE
Zamše /lat. dermis/ a její „součásti“ bez pochyb podmiňují vzhled pokožky ve velké míře. Zda pokožka působí zdravě, mladě i pružně jako broskvička nebo staře a vrásčitě, závisí zejména právě na této poddajné měkké vrstvy.
Zamše se nachází těsně pod pokožkou a v průměru je silná asi 2mm, tedy několikrát více než pokožka. Nejsilnější je na zádech a podobně jako pokožka, nejtenčí na očních víčkách. Její tloušťka se zvětšuje v průběhu puberty, ale následně dochází ke stagnaci a po překročení padesátky se již snižuje. Na rozdíl od pokožky, základem škáry nejsou buňky, ale vazivová vlákna, tzn. elastin, kolagen a retikulin. Nacházejí se v ní i fibroblasty, buňky imunitní obrany, kyselina hyaluronová, lymfatické a krevní cívky a množství dalších žláz, jakož i vlasových kořínků a hmatových tělísek.
ZAMŠE
Zamše /lat. dermis/ a její „součásti“ bez pochyb podmiňují vzhled pokožky ve velké míře. Zda pokožka působí zdravě, mladě i pružně jako broskvička nebo staře a vrásčitě, závisí zejména právě na této poddajné měkké vrstvy.
Zamše se nachází těsně pod pokožkou a v průměru je silná asi 2mm, tedy několikrát více než pokožka. Nejsilnější je na zádech a podobně jako pokožka, nejtenčí na očních víčkách. Její tloušťka se zvětšuje v průběhu puberty, ale následně dochází ke stagnaci a po překročení padesátky se již snižuje. Na rozdíl od pokožky, základem škáry nejsou buňky, ale vazivová vlákna, tzn. elastin, kolagen a retikulin. Nacházejí se v ní i fibroblasty, buňky imunitní obrany, kyselina hyaluronová, lymfatické a krevní cívky a množství dalších žláz, jakož i vlasových kořínků a hmatových tělísek.
V zamši rozeznáváme dvě vrstvy a to, papilární a retikulární. Papilární vrstva představuje nepravidelné zaklínění, neboli papily, kterými se škádlí dotýká pokožky. Tvoří dermo-epidermální bariéru a umožňují nejen pevné spojení těchto vrstev. Pod ní a rozprostírá mnohem silnější retikulární vrstva. Obsahuje gel tvořený vodou a kyselinou hyaluronovou, jinými slovy extracelulární matrix. V této matrixu se nacházejí i vazivové buňky, tzn. fibroblasty a všemi směry proplétají bílkovinná vlákna kolagenu, určitými směry i vlákna elastinu. Retikulární vrstvu drží dohromady řídká síť retikulinových vláken. Nacházejí se zde i šikmé sloupce vlasů nebo chlupů zasazených do vlasových pochev, ke kterým přiléhají váčky mazových žláz a kolmo do hloubky se ponořují klubíčka potních žláz.
MAZOVÉ ŽLÁZY
Mazové nebo tukové žlázy /lat. glandulae subaceae/ jsou drobné kožní žlázy ústící zpravidla do vlasových pochev. V kůži jich máme více než tři sta tisíc a vyskytují se téměř na celé ploše našeho těla. Největší počet se nachází na obličeji, zvláště na bradě, čele a vlasaté části hlavy, jakož i na horní polovině zad a nad hrudní kostí. Hustota mazových žláz závisí na hustotě ochlupení a vlasatosti, protože jejich vývod vyúsťuje do vlasového váčku.
Mazové nebo tukové žlázy /lat. glandulae subaceae/ jsou drobné kožní žlázy ústící zpravidla do vlasových pochev. V kůži jich máme více než tři sta tisíc a vyskytují se téměř na celé ploše našeho těla. Největší počet se nachází na obličeji, zvláště na bradě, čele a vlasaté části hlavy, jakož i na horní polovině zad a nad hrudní kostí. Hustota mazových žláz závisí na hustotě ochlupení a vlasatosti, protože jejich vývod vyúsťuje do vlasového váčku.
Velikost mazové žlázy je nepřímo úměrná velikosti tohoto váčku, se kterým je spojena. Na vlasaté části hlavy, kde folikul vlasu je zapuštěn asi 4mm pod povrchem, jsou mazové žlázy menší. Na obličejové části hlavy, kde folikul chloupku je zapuštěn asi 2mm pod povrchem, je mazová žláza větší. Na naše neštěstí právě na nose, bradě a lícních kostech, kde jsou chloupky téměř neviditelné, jsou právě mazové žlázy největší. Na očních víčkách, rtech a vnějších pohlavních orgánech jsou mazové žlázy bezvlasé, zatímco na dlaních a chodidlech absolutně chybí.
Produkují hustou a mastnou hmotu, která se nazývá kožní tuk, a která pak nepřetržitě proniká na povrch, kde mastí vlasy, chlupy a kůži. V dětství a stáří jsou jen málo aktivní, teprve později jejich činnost souvisí s vnitřními a vnějšími vlivy. Tyto žlázy vyprodukují denně cca 2g mazu, složité směsi lipidů.
Jeho význam je obrovský, totiž bez této ochrany by kůže vyschla a odlupovala se bez možnosti obnovy. Vyprodukovaný maz zlepšuje elasticitu pokožky a vlasů. Avšak na druhé straně způsobuje také kosmetické problémy, nadměrný mazotok až komedomy, v extrémních případech až onemocnění jako je akné. Mohou však způsobovat problémy i lidem se suchou pokožkou. Na ramenou, stehnech a sedací části se ucpávají vývody žláz suchým mazem. Právě pod nimi mají bakterie výborné podmínky pro množení a následně vznikají zanícené vyrážky.
Jeho význam je obrovský, totiž bez této ochrany by kůže vyschla a odlupovala se bez možnosti obnovy. Vyprodukovaný maz zlepšuje elasticitu pokožky a vlasů. Avšak na druhé straně způsobuje také kosmetické problémy, nadměrný mazotok až komedomy, v extrémních případech až onemocnění jako je akné. Mohou však způsobovat problémy i lidem se suchou pokožkou. Na ramenou, stehnech a sedací části se ucpávají vývody žláz suchým mazem. Právě pod nimi mají bakterie výborné podmínky pro množení a následně vznikají zanícené vyrážky.
Vlasy ve formě jemného prachového peří /lat. lanugo/ se začnou vytvářet již během prenatálního života, tzn. od 8. týdne v oblasti obočí, horního rtu a brady a od 4. měsíce na hlavičce. Během dvou posledních měsíců před narozením se charakter vlasů změní podle lokality na těle. Po porodu laguno přirozeně mizí. Novorozenec má na hlavě jemňoučké vlasy /lat. pili/ různé délky. Jejich barva přitom nemusí odpovídat barvě vlasů některého rodiče. Rodiče se často diví, ale vysvětlení je docela jednoduché a souvisí s vývojem probíhajícím v matčině těle a také s vývojem lidské rasy.
VLASY A OCHLPENÍ
Krátce po narození má batole krátké chloupky /lat. vellus/, které nám zůstaly jako památka po srsti. Chloupky se tvoří přímo pod pokožkou a jsou v podstatě nevnímatelné, neboť jsou málo pigmentované a tenoučké cca 0,015mm. Chybí jen na rtech, chodidlech, nehtech a dlaních. Kolem 6. měsíce života u většiny dětí dochází ke zřetelnému vypadání a nárůstu nových, ale stále jemných vlasů. Teprve mezi druhým a třetím rokem se tyto jemné vlásky mění v bohatě pigmentované silnější vlasy. Nejvýraznější změna ovlasení nastává v pubertě a vysokém zralém věku. V dospělosti naši pokožku těla pokrývá 2-5 milionů chloupků a vlásků, ale v závislosti na různých faktorech jako jsou věk, pohlaví, lokalita na těle, genetické vlivy, výživa a podnebí. Na 1cm2 zad máme přibližně 15-20 chloupků.
Chlupy v nose a vlásky tvořící obočí či řasy jsou kratší než 5mm, ale vlásky vousů, ochlupení pod pažemi a na vnějších pohlavních orgánech jsou delší než 5mm. Na vlasaté části hlavy máme samozřejmě vlasy. Průměrný Středoevropan má vlas téměř rovný, v průřezu kulatově oválný o tloušťce 0,07mm, jakož i Skandinávci jen o tloušťce 0,09mm. Číňané a Japonci mají rovné vlasy také o tloušťce až 0,1mm, ale Afričtí černoši mají vlasy kudrnaté, v průřezu elipsy a o tloušťce 0,09mm. Obecně platí, že čím dál východněji, tím má domácí obyvatelstvo tlustší a pevnější vlasy.
Krátce po narození má batole krátké chloupky /lat. vellus/, které nám zůstaly jako památka po srsti. Chloupky se tvoří přímo pod pokožkou a jsou v podstatě nevnímatelné, neboť jsou málo pigmentované a tenoučké cca 0,015mm. Chybí jen na rtech, chodidlech, nehtech a dlaních. Kolem 6. měsíce života u většiny dětí dochází ke zřetelnému vypadání a nárůstu nových, ale stále jemných vlasů. Teprve mezi druhým a třetím rokem se tyto jemné vlásky mění v bohatě pigmentované silnější vlasy. Nejvýraznější změna ovlasení nastává v pubertě a vysokém zralém věku. V dospělosti naši pokožku těla pokrývá 2-5 milionů chloupků a vlásků, ale v závislosti na různých faktorech jako jsou věk, pohlaví, lokalita na těle, genetické vlivy, výživa a podnebí. Na 1cm2 zad máme přibližně 15-20 chloupků.
Chlupy v nose a vlásky tvořící obočí či řasy jsou kratší než 5mm, ale vlásky vousů, ochlupení pod pažemi a na vnějších pohlavních orgánech jsou delší než 5mm. Na vlasaté části hlavy máme samozřejmě vlasy. Průměrný Středoevropan má vlas téměř rovný, v průřezu kulatově oválný o tloušťce 0,07mm, jakož i Skandinávci jen o tloušťce 0,09mm. Číňané a Japonci mají rovné vlasy také o tloušťce až 0,1mm, ale Afričtí černoši mají vlasy kudrnaté, v průřezu elipsy a o tloušťce 0,09mm. Obecně platí, že čím dál východněji, tím má domácí obyvatelstvo tlustší a pevnější vlasy.
Stříháním, holením či depilací vlasy a chloupky ani nezpevňujeme ani nenarostou rychleji, protože zóna růstu je hluboko v kůži. Jelikož stříháním odstraníme tenčí špičatý konec vlasu, zastřižené vlasy se zdají hustší, ale počet vlasových váčků je určen rodově. Vlas roste průběžně tak, jak je to zakódováno v dědičném programu člověka a tyto procesy řídí hormony. Předpokladem růstu vlasu je vytvoření váčku. Vlasový váček vzniká v časném stádiu embryonálního vývoje. Vytváří se buňky, tzn. vlasové zárodky. Množí se na povrchu krevních kapilár až vytvoří papilu. Neustálým buněčným dělením se zároveň s vytvořením váčku objevuje na povrchu pokožky vlas.
Vlas se skládá ze dvou základních částí, jako vlasový kořínek a vlasový stvol. Vlasový kořínek je uložen ve vlasovém folikulu. Na spodní straně se rozšiřuje do vlasové cibulky, která se obklopuje skrz vlasové papily. Zde se nacházejí matrice, které buněčným dělením vytvářejí buněčnou strukturu vlasu. Tak se neustále vytváří vlasová substance, která je vytlačována vzhůru k povrchu vlasu. Buňky rohovatějí a vytvářejí vlasový stvol, který se skládá z odumřelých, keratinizovaných buněk. Jejich růst se zastaví až na konci života.
Vlas se skládá ze dvou základních částí, jako vlasový kořínek a vlasový stvol. Vlasový kořínek je uložen ve vlasovém folikulu. Na spodní straně se rozšiřuje do vlasové cibulky, která se obklopuje skrz vlasové papily. Zde se nacházejí matrice, které buněčným dělením vytvářejí buněčnou strukturu vlasu. Tak se neustále vytváří vlasová substance, která je vytlačována vzhůru k povrchu vlasu. Buňky rohovatějí a vytvářejí vlasový stvol, který se skládá z odumřelých, keratinizovaných buněk. Jejich růst se zastaví až na konci života.
PODKOŽNÍ TUK
Podkožní vazivo nebo jiným slovem podkoží /lat. subcutis/ je vrstva kůže, která se nachází přímo pod škárou a obsahuje podkožní tuk. Nejsvrchnější vrstva podkožního tukového vaziva je průměrně uložena 2mm pod povrchem. Od škáry je odděleno jen neostře, ale od ostatních orgánů ohraničeno vazivovou blánou. Spolu s vodním mokem tvoří měkkou a pružnou podkožku pro škáru a ta podkožku pro pokožku. Je tvořena vazivovými buňkami (kolagenová a elastická vlákna), umožňuje posouvání kůže proti svalům a vnitřním částem těla a také ukládání zásobního tuku. Plní podstatné úkoly. Tlumí vnější nárazy a otřesy, působí jako izolátor, tzn. chrání vnitřní orgány proti vlivu teplot a zabraňuje ztrátám tepla, tvoří ochranný obal pro nervy a žíly. Podkoží také obsahuje tukové buňky sloužící jako zásobárna energie, jsou v nich rozpuštěny i vitamíny A, D, E a K.
V této vrstvě dochází k hromadění tekutiny při tvorbě edémů a nacházejí se v ní také vlasové cibulky a klubíčka potních žláz. Například oční víčka téměř neobsahují žádný tuk, ani ušní boltce a hřbet nosu. Ostatní oční partie a kůže na přední straně krku mají slabou vrstvu tuku, což přispívá k rychlé tvorbě vrásek. Naneštěstí, nejvíce zásobního tuku se ukládá samozřejmě v sedací části a v horních částech stehen, v dutině břišní a kolem pasu. Místní ohraničené tukové polštářky najdeme na chodidle a obličejovém svalu. Podle stavu výživy může dosáhnout tloušťky od pár mm až po několik cm.
V bílkovinné síti jsou hroznovitě uspořádány tukové buňky jménem adipocyty. Uchovávají nadbytečné živiny nespotřebované organismem ve formě tuku. Zásobní tuk tvoří přibližně 8% až 30% tělesné hmotnosti. V adipocytech se ukládá nerovnoměrně. Množství adipocytů u jedinců je různé. Vznikají ve třech obdobích, a to v průběhu třetího trimestru těhotenství, v prvním roce života a na začátku puberty. Později se jejich počet nemění. Pokud zhubneme, naše tukové buňky se scvrknou, avšak pokud kila přibudou, naše buňky se zvětší, ale jejich počet se nemění. Množství a rozložení tukové tkáně vytváří křivky těla. Bez něj bychom byly jen odstrašující kostry potažené kůží. Podle množství podkožního tuku je tuková tkáň rozdílně hrubá. Opěrnou strukturu tukového vaziva tvoří řídká síť klihovitého kolagenu a retikulinu. Jednou z příčin vzniku celulitidy je odlišná struktura síťování těchto bílkovinných vláken u mužů a žen.
Tento efekt využívá i invazivní zákrok esteticko-plastické-chirurgie neboli liposukce. Jejím principem je lokální destrukce a následné odsátí tukové tkáně z podkoží. Odsátí se uskutečňuje pomocí liposukčních kanyl otvory v kůži. Tuková ložiska se mohou odsávat z přední břišní stěny, ze stěn, boků, vnitřní strany kolen, dříku i na tvářích, bradě, krku a šíji. Při liposukci se redukuje počet tukových buněk a na daném místě nové už nevznikají. Pozor! Neznamená to však, že se nebudou nafukovat tukové buňky na jiném místě, máme-li nadměrný energetický příjem.
.png)
.png)
