VŠE O UV ZÁŘENÍ A JEHO VLIVU NA ŽIVÉ ORGANISMY

UV záření neovlivňuje jen množství celkového atmosférického ozonu, ale i další astronomické (výška slunce nad horizontem, vzdálenost Země od Slunce, úroveň sluneční aktivity), meteorologické (přítomnost oblačnosti, optické vlastnosti vzduchové hmoty, přítomnost sněhové pokrývky), geografické (nadmořská výška a zeměpisná) šířka místa pozorování, orografie a odrazivost povrchu) a jiné lokální faktory (místní znečištění atmosféry).

PŮSOBENÍ UV ZÁŘENÍ NA ŽIVÉ ORGANISMY

UV záření působí na buňky živých organismů mnoha mechanismy. Ozáření UV paprsky vyvolává inaktivaci nitrobuněčných enzymů, zpomaluje dělení buněk a navozuje vznik mutací. Některé živočichy jsou na něj citlivější než jiné, například pro některé (žížaly – Lumbricidae) má až smrtelné účinky. Nejcitlivější reagující stavební látky živých organismů na UV záření jsou nenasycené organické sloučeniny az nich nejvíc ty, které mají konjugované dvojité vazby. Jsou to hlavně bílkoviny (v rámci nich zvláště aminokyseliny tyrosin a tryptofan), nukleové kyseliny (především jejich dusíkaté báze) a některé pigmenty. Nukleové kyseliny absorbují UV záření podstatně ve větším množství než bílkoviny. Protože pronikavost UV záření je poměrně malá, zasahuje jen povrchové vrstvy lidského organismu a projevuje se na kůži a oku.

 

UVC paprsky, nebo také označované jako letální záření, jsou pohlcovány v ozonové vrstvě a zanikají ve stratosféře. Na Zemi nedopadají, avšak vlivem freonů, výfukových plynů a jiných exhalátů se ozonová vrstva neustále zvětšuje, tím UVC paprsky přecházejí a pronikají do lidské kůže, čehož důsledkem je genomutace a vznik rakovinotvorných buněk.

POTŘEBA OCHRANY PŘED UV ZÁŘENÍM

UV záření výrazně ovlivňuje procesy v lidském organismu. Uvádí do chodu složitý mechanismus, který ovlivňuje vyplavování různých hormonů, syntézu vitamínu D. Sluneční světlo působí přes zrak na epifýzu, ta začne uvolňovat hormon, který dokáže odstranit například depresivní náladu.

Pokožka a nervový systém se stávají citlivějšími, důležité orgány látkové výměny pracují efektivněji. Již krátký pobyt na slunci a čerstvém vzduchu zlepšuje činnost mozku a zvyšuje kreativitu. Sluneční záření zvyšuje tvorbu vitamínu D, který zpevňuje kosti, a působí tak jako prevence před obávanou osteoporózou. Kromě známých účinků na hustotu kostí a zdraví chrupu má vitamín D i další pozitivní účinky. Posiluje imunitní systém, působí antikarcinogenně, je účinný při léčbě některých onemocnění kůže (psoriáza), stimuluje růst a rozvoj buněk pokožky, během těhotenství zajišťuje správný vývoj kostry plodu a předchází nízké porodní váze. V období kojení zvyšuje tvorbu mléka. Adekvátní příjem vitamínu D v dětství a pubertě se také podílí na správném vývoji organismu. Vitamin D má také prokazatelné pozitivní účinky na centrální nervový systém, jeho deficit způsobuje únavu a deprese. Pro dosažení optimální hladiny vitamínu D v organismu stačí zdravému člověku strávit na přímém slunci 20 minut dvakrát týdně.

Sluneční záření je opravdu nejlepším lékařem, ale stejně jako jeho nedostatek, škodí i jeho přebytek. Při pobytu na slunci stačí mít na zřeteli, že nadměrné slunění je pro kůži jedním z největších nepřátel. Jedním ze způsobů, jak ochránit kůži před negativním vlivem UV záření je používání ochranných přípravků před slunečním zářením.

I z tohoto důvodu je nutno péči o takovou pokožku věnovat zvýšenou pozornost a chránit ji před slunečním zářením. Postižení jedinci mají také světle zbarvené vlasy a další ochlupení a červené oči, což je způsobeno prosvítáním drobných krevních cév skrze bezbarvé oko. Nemoc je často doprovázena poruchou vidění, která vzniká v důsledku poruchy nervového propojení mezi okem a mozkem. Podle rozsahu postižení se rozlišuje několik typů onemocnění. Tzv. okulokutánní forma je charakteristická ovlivněním všech tří hlavních institucí, zatímco při okulární formě je ovlivněno pouze zbarvení očí. U menší skupiny pacientů je popisován tzv. částečný albinismus, při kterém je porušena pouze distribuce melaninu. Některé části těla jsou potom bílé, jiné zase mají normální zbarvení. Existují i případy, kdy je sice porušena tvorba melaninu, ale protože přetrvává tvorba a distribuce ostatních tělových barviv, mohou být pacienti zbarveni normálně, nebo má jejich kůže a vlasy jen mírně světlejší odstín než u zdravých jedinců. Podobný stav albinismu vzniká i v případě částečné mutace genu, kdy jsou příznaky vyjádřeny s nižší intenzitou. Vlasy jsou v tomto případě barvy slámy a oční vady jsou mírnějšího rázu.

OCHRANNÉ PŘÍPRAVKY PŘED UV ZÁŘENÍM

Ochranný přípravek před slunečním zářením (nesprávné krém na opalování) se nanáší na kůži s cílem chránit ji před nebezpečným vlivem slunečního záření, které může způsobit její spálení. Je k dispozici v různých formách jako mléko, krém, sprej, olej či emulze. Ochranný přípravek by měl odfiltrovat nebezpečné UVA a UVB záření, které je zodpovědné za výše uvedené důsledky na zdraví.
K důležitým vlastnostem ochranného přípravku před UV zářením patří tzn. ochranný faktor, z anglického slovního spojení Sun Protection Factor (dále jen SPF), UVA ochrana, odolnost vůči vodě, případně fotostabilita a termostabilita. V ochranných přípravcích před slunečním zářením se používají dva druhy filtrů a to fyzikální (anorganický) a chemický (organický). Chemické UV filtry pronikají pokožkou a přeměňují UV záření na infračervené záření, tedy na teplo. Sluneční ochrana přírodní kosmetiky bez chemických filtrů je založena na fyzických filtrech z přírodních pigmentů.

Značení ochrany před UVA zářením je nejednotné a neexistuje převládající metoda, jako je tomu u UVB. Výrazným posunem ke zjednodušení a zpřehlednění by mohlo být doporučení Evropské komise ze září 2006. Definuje několik podmínek, které musí přípravek v UVA spektru ochrany splňovat a po jejich splnění může mít na obalu znak - "UVA" v kruhu.

Nejrozšířenějším způsobem vyjadřování stupně ochrany před UVB zářením je tzn. ochranný faktor před slunečním zářením, tzn. SPF. Tento údaj udává, o jaký násobek času lze po nanesení přípravku na kůži prodloužit pobyt na slunci, bez jejího zarudnutí. Tento čas je u každého člověka individuální.

Pocením nebo koupáním se zvyšuje riziko smytí ochranného přípravku, což může mít za následek oslabení jeho účinnosti. Proto jsou přípravky testovány na odolnost vůči vodě. I zde existuje několik metod, které ale postupně směřují ke sjednocení. Společná kritéria pro určování odolnosti vůči vodě (angl. water resistance) stanovila například. organizace COLIPA - Evropská asociace výrobců toaletních a kosmetických potřeb). K dosažení ochrany, která se uvádí na obalu, je třeba nanášet přípravek v množstvích, která se používají k testování, tzn. j. 2 mg/cm2, což se rovná asi 7 čajovým lžičkám přípravku, přibližně 36 gramů na tělo průměrného dospělého člověka.

.